Můžeme hodiny a hodiny mluvit o hranicích, o únavě i o mentálním nákladu, pořád se tam dají objevovat nové podněty..
Ale je tu ještě jedno téma, které se na terapiích hodně řeší, a to často velmi těžce:
„Žárlivost a pocit, že když nevyhovím, najde si to jinde.“.
Žárlivost se ve vztazích často popisuje jako emoce, která ničí důvěru. Ale existuje ještě jiná její podoba — méně nápadná, a přesto velmi silná.
Je to žárlivost, která nemusí být nutně otevřená. Taková, která ne vždy vede ke scénám, emočním výbuchům nebo výčitkám.
Tahle se snaží.
Snaží se být lepší. Přitažlivější. Ochotnější. Dostupnější.
A někdy se snaží až tak moc, že začne používat sex jako nástroj, kterým si myslí, že si partnera udrží.
Někde uvnitř běží tichý závod s ostatními a je to ten paralyzující pocit, který vás zvedne z gauče, i když je vám na nic.
Ten hlas, který říká: „Raději to nějak přežiju, to zvládnu – co když….“ Stejně jako to našeptával klientce Hance.
Když žárlivost přestane dát člověku klid
Hanka ke mně přišla ve chvíli, kdy už sama říkala: „Mně už z toho začíná hrabat.“
Ne proto, že by ji partner podváděl. Ani proto, že by jí vyhrožoval odchodem.
Přišla kvůli žárlivosti, která jí postupně začala zabírat celý prostor v hlavě.
„Kontrolovala jsem s kým pracuje v práci. Jestli tam jsou nějaké ženy a jak vypadají. Zkoumala jsem, s kým si píše.
Byla jsem nervózní, když Petr šel někam beze mě. Ale paradoxně nejhorší to nebylo, když jsme byli od sebe.
Nejtěžší to bylo ve chvílích, když jsme byli spolu — mezi lidmi. No a když se v místnosti objevila nějaká žena, která byla atraktivní, okamžitě jsem se stáhla a začalo mi být divně.
Najednou jsem přestala vnímat rozhovor a jen jsem tajně pozorovala kam Petr kouká – jestli se náhodou nedívá na ni. A když náhodou ano, začala jsem v sobě řešit, v čem je ona lepší / hezčí / přitažlivější“.
No a tím se zkazil celý večer. Já se přestala bavit, Petr si všímal, že začínám být kyselá a nerozuměl tomu. Nejčastěji jsem to sváděla na bolení hlavy, nebo, že jsem unavená.. A tak jsme šli domů. A tam jsem měla potřebu mu dokázat, že já jsem lepší než ona – tím, že se s ním vyspím a udělám první poslední, aby si to opravdu užil..“
Role „dodavatele/dodavatelky“ místo partnera
No a v ten daný moment se ze vztahu začíná vytrácet bezpečí a nastupuje tržní mechanismus. Máte pocit, že si své místo v jeho životě musíte neustále „kupovat“ nebo zasluhovat. Že vaše hodnota je přímo úměrná vaší ochotě být k dispozici v ložnici. Je tam velký tlak na sebe z porovnávání se z druhými.
Jenže tahle hra má jednu krutou vlastnost: čím víc mu ustupujete, tím víc se vzdálenost mezi vámi a partnerem zvětšuje.
Sex jako uklidnění žárlivosti
Hanka postupně začala používat sex jako způsob, jak ten vnitřní neklid utišit.
Ne vědomě. Ne manipulativně. Spíš z paniky. Když měla pocit, že se partnerovi někdo líbí, byla najednou mnohem ochotnější. Iniciovala sex častěji, snažila se být víc sexy, víc dostupná.
Na chvíli se jí vždy ulevilo. Ale jen na chvíli.
Protože žárlivost se sexem neuklidňuje. Ona se jím krmí.
Čím víc se snažila být dokonalá, tím víc se začala bát, že jednou dokonalá nebude.
Když žárlivost začne řídit chování
Žárlivost sama o sobě není problém. Je to přirozená emoce, která říká: „Na tomhle vztahu mi záleží.“
Problém nastává ve chvíli, kdy začne řídit naše rozhodování. Když se z ní stane motor, který říká:
- Buď lepší než ostatní
- Buď vždy připravená /ý
- Buď dostatečně atraktivní
- Buď nenahraditelná/ý
A jedním z nejsilnějších nástrojů, jak tuhle iluzi nenahraditelnosti vytvořit, je sex.
Ne jako projev blízkosti. Ale jako výkon. Jako prevence konkurence.
Proč pojistka „sex“ vztah neudrží?
Možná si myslíte, že tím partnera chráníte před pokušením. Ve skutečnosti se ale děje pravý opak. Ve vztahu, i když jen často na podvědomé úrovni dochází:
K odpojení:
Partner pozná (i podvědomě), že tam nejste s ním. Že vaše tělo je jen schránka, která „plní povinnost“. To v něm nevyvolává pocit blízkosti, ale osamělost ve dvou.
K nevědomému nepříjemnému chování
Každá taková situace ve vás zanechá stopu hořkosti a hněvu. Ten se pak projeví jinde – v jízlivosti, v kritice partnera za maličkosti nebo v naprostém emocionálním uzavření.
Ke ztrátě vlastní hodnoty
S každým „dokazovacím milováním“ odevzdáváte kus své sebeúcty.
A ten, kdo si neváží sám sebe, jen těžko věří, že by je někdo mohl milovat jen pro ně samotné – a kruh se uzavírá.
Tohle je moment, který mnoho lidí překvapí. Ne partnerova nevěra, ale vlastní žárlivost může vztah postupně vyčerpat.
Partner Hanky začal být unavený z neustálého napětí. Z pocitu, že je pod dohledem. Z atmosféry, ve které se každé setkání s jinou ženou stávalo hrozbou. Postupně se začal stahovat.
Ne proto, že by chtěl jinou ženu.
Ale proto, že doma přestal mít klid.
A právě v té chvíli Hanka poprvé slyšela větu, která ji vyděsila:
„Já už se vedle tebe necítím svobodně.“
Žárlivost, která měla vztah chránit, ho začala ohrožovat. A v extrémních případech může paradoxně vytvořit podmínky, které k nevěře skutečně vedou — ne kvůli nedostatku sexu, ale kvůli nedostatku klidu, důvěry a prostoru.
Co s tím?
První krok: přestaňte žárlit!
…… tohle asi nefunguje, co? :))))) To většinou opravdu nejde.
První krok je žárlivost pochopit. Žárlivost je často směs tří věcí:
- porovnávání
- nejistoty
- potřeby mít kontrolu
Zastavte se u momentu, kdy se spustí. Neřešte partnera – vnímejte sebe.
Co se ve vás právě stalo?
Co jste si o sobě pomysleli?
S kým jste se začali porovnávat?
Oddělte žárlivost od chování. Můžete žárlit — a přesto nemusíte jednat ze strachu nebo paniky.
Prověřte realitu: Opravdu vám partner někdy naznačil, že vás vymění?
Nebo je to váš vnitřní sabotér, který vám říká, že nejste „dost“?
Hledejte společné pilíře:
Na čem dalším váš vztah stojí? Pokud zjistíte, že sex je jediný pilíř, je potřeba začít stavět další (společné zájmy, důvěra, komunikace).
Domluvte si s partnerem ve společnosti znamení
Když se nebudete cítit dobře, jemně mu například zmáčkněte ruku. On bude vědět, že potřebujete jeho pozornost nebo podporu.
Žárlivost nevzniká proto, že je vedle vás někdo jiný. Vzniká ve chvíli, kdy začnete pochybovat o své vlastní hodnotě.
A sex ji nedokáže uklidnit. Dokáže ji jen na chvíli umlčet.
Pokud procházíte podobným obdobím – srdečně vás zvu na kurzy/webináře:
10 kroků k sebelásce
Jak se zbavit vnitřních sabotérů (musím, očekává se ode mě, musí to být perfektní..)
Umění vypnout hlavu – zbavte se mentálního nákladu
Jak si udržet pozitivní mysl a najít si v životě tu svou cestu
Umění komunikace – jak nenaštvat druhé
Se srdečným pozdravem
Jana