aneb jak si užít volno bez výčitek
V práci se už pomalu modlíte, aby byl konečně víkend. Těšíte se jak se pořádně vyspíte, že nebudete muset nic řešit, že si uděláte pohodu.
Na dovolenou se těšíte týdny, možná měsíce. Představa je jasná: lehátko, káva, drinky, klid a konečně dočtená knížka.
A teď střih, ruku na srdce a pojďte mi říci jaká je většinou realita?
Většina mých klientů mi přiznává, že se po dovolené nebo víkendu cítí unavenější a bolavější než před volnem.
Poznáváte se v tom?
Nebojte, nejste v tom sami. Žijeme v době zaměřené na výkon, kde je pasivní odpočinek často vnímán jako „lenost“ či ztráta času. Mnozí z nás už doslova zapomněli, jak vlastně vypadá zdravé nicnedělání.
Kde se v nás ta neschopnost odpočívat vlastně vzala?
Mnoho z nás si v sobě nese vzorec z dětství.
Vzpomínáte si, co se stalo, když jste jako malí přišli za mámou nebo tátou a řekli: „Já se nudím!!“?
Odpověď většinou přišla bleskově: „Tak si jdi uklidit pokojíček,“ „Pojď mi pomoct na zahradě,“ nebo „Jdi si dělat úkoly.“ Rodiče nás nenechali se nudit – částečně proto, aby nás zabavili, ale často hlavně ze strachu, abychom z nudy „nevymýšleli blbosti“.
Podvědomě jsme si tak už jako děti osvojili dvě silná přesvědčení:
Nuda a nicnedělání jsou špatné a musíme je okamžitě napravit nějakou činností.
Hodnotu máme jen tehdy, když jsme užiteční a něco děláme.
Není se pak čemu divit, že když dnes v dospělosti jen tak sedíme na gauči nebo ležíme na pláži, náš mozek spustí poplašný systém. Vnitřní hlas nám okamžitě hlásí, že děláme něco zakázaného, a zaplaví nás výčitkami svědomí.
Místo odpočinku druhý pracovní úvazek?
Často si na dobu volna naložíme ještě více úkolů než v běžném pracovním procesu. Chceme toho stihnout co nejvíce, dodělat domácí resty, navštívit všechna místa ze seznamu a maximálně využít každý den. A když už si konečně sedneme, okamžitě sáhneme po telefonu, proscrollujeme sociální sítě nebo zapneme seriál. Máme pocit, že relaxujeme.
Jenže pozor – sledování obrazovek pro náš mozkový kmen není odpočinek. Neustálá kontrola, plánování, vymýšlení aktivit pro sebe i druhé není relax!!
Mozek stále zpracovává obrovské množství podnětů, informací a emocí. Tělo sice „dpočívá“, ale hlava jede na plný výkon.
Skutečný, regenerační odpočinek vypadá jinak.
Italové pro něj mají krásný výraz: dolce far niente – sladké nicnedělání. A jak se ho znovu naučit?
5 kroků, jak trénovat zdravé nicnedělání
Učení se odpočinku je proces. Pokud jste zvyklí pořád něco dělat, ze dne na den nezpomalíte. Zkuste na to jít postupně:
1. Zpomalte mikromomentky
Nemusíte hned proležet celý den na louce. Začněte v malém. Až si ráno uvaříte kávu nebo čaj, jen seďte a pijte. Nedívejte se do telefonu, neuklízejte u toho, neplánujte v duchu celý den. Jen vnímejte chuť, vůni a teplo hrnečku v dlaních. Tři minuty čistého bytí tady a teď.
2. Zapojte smysly místo obrazovek
Zdravé nicnedělání neznamená jen ležet a koukat do stropu (i když i to je skvělé!). Můžete pasivně vnímat svět kolem sebe. Lehněte si do trávy a pozorujte mraky. Poslouchejte šumění moře nebo větru v korunách stromů. Zavřete oči a vnímejte slunce na kůži. Tyto podněty náš nervový systém zklidňují, místo aby ho přetěžovaly.
Jakmile se ale smysly zklidní, přichází často jiná výzva – hlas, který se ozve zevnitř.
3. Vypněte vnitřního kritika
Největším nepřítelem odpočinku bývají výčitky svědomí. „Měl bych raději dokončit ten projekt,“ „Musím ještě uklidit garáž.“ Zkuste si tyto myšlenky všimnout a nechat je jen proplout, bez toho, abyste na ně museli reagovat.
Připomeňte si totiž jednu věc: odpočinek není odměna za vykonanou práci, ale základní biologická potřeba. Představte si tažného koně – když ho neustále poháníte bez odpočinku, dřív nebo později padne vyčerpáním. S námi je to stejné. Odpočinek si nemusíte zasloužit. Máte na něj nárok, stejně jako ten kůň má nárok na oves a stání ve stáji.
4. Nastavte si hranice
Pokud musíte na dovolené vyřešit něco do práce, vyhraďte si na to přesný čas – například 30 minut ráno. Zbytek dne nechte pracovní notebook zavřený a služební e-maily v telefonu vypnuté. Zkuste si dát i vědomý digitální detox – nechte telefon na pokoji a jděte na procházku bez něj.
5. Dovolte si se nudit
Máme pocit, že volný čas musíme neustále plnit zážitky nebo produktivitou. Ale víte co? Nuda je kolébkou kreativity a duševní hygieny. Když sobě (i svému okolí) dopřejete prostor pro „nudění se“, mozek přepne do takzvaného klidového režimu (default mode network), ve kterém dochází k nejlepším nápadům a hluboké psychické regeneraci.
Svět se bez vás na chvíli nezboří
Trénink nicnedělání vyžaduje odvahu. Odvahu pustit na chvíli kontrolu, vypnout neustálou potřebu vše řídit a přijmout, že se nic nestane, když některé věci počkají.
Pamatujte, že z dovolené byste se neměli vracet s pocitem, že potřebujete další dovolenou na zotavenou. Nejpřínosnější věc, kterou pro sebe i své blízké můžete udělat, je vrátit se v klidu, s čistou hlavou a bez nahromaděného stresu.
Tak co, zkusíte si dneska alespoň na 10 minut jen tak sednout, nechat myšlenky plout a dopřát si trochu dolce far niente?
Příště vám prozradím proč se děti na dovolených chovají jinak, proč jsou větší emoce a jak si i tak volno užít 🙂
Krásné léto a prima dny
Jana