O mentálním nákladu jsme si hodně řekli v předchozích dvou článcích. Dnes bych se chtěla podívat na to, jaký má dopad na partnerské vztahy a intimitu. Protože mentální náklad není jen praktický problém.
Je to emoční a vztahová dynamika, která se může stát neviditelnou zdí mezi partnery.
Mentální náklad nezabíjí vztahy proto, že je moc práce. Ale proto, že se lidé přestanou cítit vidění, chtění a spolu.
Dvě reality jedné rodiny
Lenka
„Měli jsme s Martinem krásný a vášnivý vztah. Okolí nám závidělo, jak to spolu máme. Všechno šlo skvěle – začali jsme spolu bydlet, vzali jsme se a já si myslela, že to tak bude pořád.
Po dvou letech se nám narodila holčička, na kterou jsme se moc těšili. Jenže asi po půl roce od porodu se všechno začalo měnit.
Najednou jsem nemohla dělat to, co jsem chtěla.
Najednou jsem začala pochybovat, jestli všechno dělám dobře.
Najednou jsem byla pořád unavená.
Najednou jsem měla pocit, že jsem na to všechno sama.
A hlavně – měla jsem pocit, že Martin ochladl. Že mi už neprojevuje emoce jako dřív, že po mně netouží, že je mezi námi něco jinak.
Takhle to bylo další tři roky a já už takhle nemohla dál.
Měla jsem pocit, že všechno leží na mně. A když jsem Martinovi něco řekla, často to skončilo hádkou.
‚No jasně, za všechno můžu já. Všechno dělám blbě,‘ odpovídal.“
Martin
„Když se narodila naše dcera, byl jsem šťastný. Fakt šťastný. Ze začátku jsem si to užíval, i když jsem byl unavený z nočního vstávání.
Miloval jsem Lenku, miloval jsem malou. A právě proto se ve mně začal rozjíždět velký strach a kolotoč obav.
Najednou jsem byl jediný, kdo vydělával. Hypotéka. Nájem. Výdaje. Pleny. Budoucnost.
Měl jsem pocit, že všechno stojí na mně.
Už jsem neměl tolik času na své koníčky. Neměl jsem doma ten klid, který jsem dřív měl.
Lenku i malou miluju a jsem strašně vděčný, že je mám. Ale doma jsem si neodpočinul tak, jak bych potřeboval. Bylo tam hodně hluku, únavy, napětí.
Do toho v práci nastoupil nový šéf a začaly problémy. Tlak, nejistota, obavy, jestli obstojím, jestli si nepřivede svého člověka. Bál jsem se udělat chybu nebo odmítnout přesčas.
Nechtěl jsem s tím Lenku zatěžovat. Vždyť jsem viděl, že má celý den s malou dost. Tak jsem to držel v sobě. Začal jsem hůř spát, byl jsem podrážděnější.
Lenka mi začala vyčítat, že jsem pořád v práci. A když nejsem v práci, že prý utíkám za sportem nebo kamarády.
Ale já jsem jen potřeboval na chvíli vypnout hlavu. Jenom být a nic neřešit.
Začal jsem mít pocit, že nevím, kde je moje místo.
Viděl jsem, jak je unavená. Jak je pořád v pohybu. Jak všechno řeší. Chtěl jsem pomoct, ale udělal jsem to prý blbě. Nebo mi řekla, že to radši udělá sama, že jsem neohrabaný.
Říkal jsem si, že je silná. Že to zvládá. Že mě vlastně ani nepotřebuje.
Když mi říkala, že je na všechno sama, bolelo mě to – nerozuměl jsem tomu. Měl jsem pocit, že selhávám. A místo toho, abych se otevřel, začal jsem se bránit.
Každá její poznámka zněla v mé hlavě jako: ‚Nejsi dost dobrý. Já to chtěla jinak. Selhal jsi! ‘
Když mi několikrát po sobě v posteli řekla „dnes NE“, cítil jsem se odmítnutý. Začal jsem se stahovat. Do práce, do telefonu, do ticha. Ne proto, že bych ji nemiloval.
Ale protože jsem nevěděl, jak být vedle ní, aniž bych byl pořád špatně.“
Dva lidé v jedné domácnosti. Oba osamělí.
Zlom přišel ve chvíli, kdy jí řekl:
„Myslel jsem, že když všechno zvládneš, nepotřebuješ mě. Že jsem selhal.“
A ona si poprvé uvědomila, že její síla se stala zdí.
Začali mluvit jinak. Ne o tom, kdo co udělal špatně, ale o tom, jak se cítí a co potřebují.
Mentální náklad u žen: Manažerka, která nikdy nespí
U žen je mentální náklad často spojen s rolí hlavního „logistika“ rodiny.
Vnitřní prožitek ženy
- pocit, že pokud na to nebude myslet ona, nikdo jiný to neudělá
- úzkost, přetížení, osamělost v odpovědnosti
- neschopnost vypnout hlavu
Vnější projevy
- kontrolování, připomínání, mikromanagement
- podráždění, frustrace, častá únava
- snížená chuť na sex (mozek je v režimu výkonu)
Žena se tak často nevědomky stane spíš manažerkou domácnosti/matkou/učitelkou než milenkou.
Mentální náklad u mužů: Tlak, stažení se a frustrace
Vnitřní prožitek muže
- „Měl bych to zvládnout.“
- „Nesmím selhat. Nesmím udělat chybu.“
- „Nepotřebuje mě.“
Vnější projevy
- stažení se do sebe
- únik k práci, technologiím, koníčkům
- pasivita a čekání na instrukce (což mentální náklad ženy paradoxně zvyšuje)
- nižší sexuální aktivita, méně projevování emocí
Jak mentální náklad ničí intimitu
Intimita vyžaduje přítomnost. Mentální náklad znamená být pořád v budoucnosti (plánování) nebo minulosti (výčitky).
Pokud není uvolněné tělo – hlava pořád jede. Tělo se nemůže uvolnit pokud je unavené a ve stresu.
Začarovaný kruh odmítání
- Žena potřebuje pozornost, pocit bezpečí, pomoc a podporu, aby mohla cítit touhu.
- Muž potřebuje respekt, uznání, důvěru a pocit chtěnosti, aby měl chuť se zapojit.
Častou chybou je, že druhému dáváme to, co potřebujeme my – ne to, co potřebuje on. A oba se cítí odmítnutí.
Cesta zpět k sobě (lidsky, ne perfektně)
1. Mluvte o pocitech, ne o chybách
Ne: „Ty nikdy nepomůžeš.“
Ano: „Cítím se přetížená a pak už nemám energii na nás. Moc by mi pomohlo, kdybys…“
Ne: „Zase jsem všechno udělal blbě.“
Ano: „Udělal jsem to nejlépe jak jsem uměl. Pokud sis to představovala jinak – budu rád, když budeš konkrétnější a já si na to příště dám pozor.“
2. Uznání je silné afrodiziakum
„„Vážím si toho, jak se o nás staráš. Potřebuju tě. Jsi pro mě moc důležitý“ Tohle dokáže změnit chování muže víc než deset výčitek.
„Moc si vážím toho, jak zvládáš malou, domácnost – vidím, co všechno děláš. Jsi báječná! Kde bych bez tebe byl“
3. Muž jako stabilizující prvek
Když muž převezme iniciativu bez ptaní, dává ženě ten největší dar.
Když je muž zklidňující prvek, bezpečný přístav, a dává ženě pocit: „Takhle je to v pořádku. Nemusí být teplá večeře. Jsi dost.“ je to začátek uvolnění mentálního nákladu u ženy.
4. Žena jako křídla muže
Když žena dokáže muži vytvořit láskyplný prostor bez kritiky a hodnocení – bude to vždy místo, kam se muž bude rád vracet. Pokud žena dokáže muži vyjádřit respekt, uznání a potřebnost – muž dostává křídla a udělá pro svou ženu cokoliv.
Jak znovu nastartovat intimitu
- Intimita začíná ráno po probuzení: přitulení, úsměv, „jsem ráda, že jsem s tebou“.
- Během dne malé doteky, zpráva „těším se na tebe“.
- Pravidelný čas jen pro sebe – rande, bez dětí a provozu.
- Nikdy se nenechte do intimity tlačit jen proto, aby byl klid.
- Nikdy neodmítejte partnera slovy NE pokud chce intimnosti!! Vždy hledejte to, na co můžete říci ANO.
„Lásko, jsem dneska utahaná – myslíš, že bys mě mohl jen dneska hladit po zádech /namasírovat záda.?