Milujeme se, ALE… proč je to někdy tak těžký? 💔
Všimli jste si, jak často do našich vztahů leze ego? To malé uštěpačné „já“, které chce mít poslední slovo, které přepočítává, kdo vynesl koš a kdo uspal děti, a které nám našeptává, že ten druhý dělá něco špatně, a to si nesmíme nechat líbit? Že často máme potřebu tomu druhému dokázat, že ON udělal chybu a my máme pravdu!?
Příběh Hanky a Štěpána
Jsou spolu 8 let, mají 2 děti. Na partnerskou terapii přišli, protože se hádají „jako psi“ a že už spíš po sobě štěkají než komunikují. Je jim to líto, protože se mají rádi a rádi by to změnili – kvůli sobě, ale i kvůli dětem.
Láska tam je. Touha být spolu tam je. Ale mezi nimi stojí něco, co si málokdo uvědomuje.
Ego. A rozdílný způsob, jak muži a ženy reagují na zranění.
Když se z partnerů stanou soupeři
„Většinou to začalo úplně nevině, hloupostí – kdo měl třeba zapnout myčku, jestli ty rohlíky měli být z bílé mouky nebo celozrnné. Ani jeden z nás nechtěl ustoupit, atmosféra houstla a najednou už nešlo o myčku nebo rohlíky.“
Najednou z toho byl boj o to, kdo „vyhraje, kdo má pravdu.
„Většinou jsme už pak jen na sebe křičeli, začali na sebe vytahovat staré věci a vyčítat si.“
Hádky většinou končily tím, že Štěpán ztratil nervy, řekl Hance, že nechápe, proč řeší takové kraviny a že už toho má dost. Třískl dveřmi a šel ven nebo vedle do místnosti.
Nebo se Hanka urazila, stáhla se a doma nastalo období „trestu ticha“.
Ptala se: „Kdy se to nejčastěji děje Hanko?„
Když někdo neudělá něco, o co ho požádám
Když něco není podle mých očekávání
„A co se v Tobě děje?„
„Mám pocit, že jim na mě nezáleží, že jim jsem jedno
Že mě nemají rádi, že jim za to nestojím
Spustí se ve mě lavina zklamání / naštvání…tak já tady pro ně dělám první poslední a oni nejsou schopni/ochotni ani vyvenčit psa.
Všechno se to ve mě sevře, špatně se mi dýchá, ty myšlenky mi úplně zatemní hlavu a já najednou křičím, vyčítám, někdy brečím, protože se cítím úplně bezmocná. Nevím jak dál, jsem ve slepé uličce.
Nechci křičet, ale nedokážu se ovládnout.“
Štěpán v tichu poslouchá a jakoby nemohl uvěřit tomu, co slyší.
Štěpáne a jak to máte Vy v těchto situacích?
No když přijdu z práce, potřebuju jen chvíli na vydechnutí, chvilku klidu, jenže místo toho už skoro ve dveřích slyším „jak to, že zase nebyla zapnutá myčka?“
„A co se ve Vás děje?„
„Hned mě napadne, to ty bláho, co jsem zase udělal blbě
No jasně, za všechno můžu já
No jasně, já nedělám nic – já jsem tu přeci úplně zbytečný
Tak jsem se začal bránit. Vysvětlovat. Obhajovat. A celé to vlastně je vždycky jen horší. Nevím co s tím.“
Ve vztazích neexistuje vítěz hádky.
Pokud jeden vyhraje a druhý odchází ponížený nebo naštvaný, prohrál celý vztah. Prohrálo to naše MY.
Je moc důležité si uvědomit (nejen ve vztazích, ale v komunikaci obecně), že já nemám problém se svým partnerem /dětmi / kamarádkou – mě vadí nějaká situace nebo chování. Já svého partnera/děti miluju, a proto pouštím svůj vztek či frustraci na tu situaci / chování. NIKDY NA OSOBU ČLOVĚKA.
Jakmile začnu útočit na něčí podstatu (hodnocením, škatulkováním, vyčítáním) – druhá strana se okamžitě zavírá. Buď se dočkáte protiútoku, mlčení, nebo odchodu druhé strany.
Mužská a ženská dynamika pod tlakem. Tohle je moment, kdy se začnou probouzet rozdíly.
Žena, když je zraněná:
- zesílí
- začne tlačit
- mluví víc
- snaží se věci řešit hned
- upozorňuje na problém
Za tím ale většinou je:
„Potřebuju cítit, že jsem důležitá.“
„Potřebuju vědět, že na to nejsem sama.“
Muž, když je zraněný:
- stáhne se
- mlčí
- racionalizuje
- vysvětluje
- utíká k práci, telefonu, aktivitám
Za tím ale většinou je:
„Nechci selhat.“
„Nechci být ten špatný.“
„Nevím, jak to udělat správně.“
A tak vzniká klasická spirála.
Žena tlačí víc → muž se stáhne víc → žena tlačí ještě víc → muž se zavře úplně. A oba mají pocit, že ten druhý je problém.
V tu chvíli nestáli proti sobě. Stáli vedle sebe.
Co vztahy nejvíc ničí?
Ne rozdílnost. Ne únava. Ne stres. Ale to, že místo zranitelnosti zvolíme obranu.
Žena místo: „Potřebuju tě.“ řekne: „Ty nikdy…“
Muž místo: „Mrzí mě to.“ řekne: „Zase přeháníš.“
A tím se každý konflikt změní v boj o moc.
Jak být znovu MY
jak NE: Štěpáne, to si ze mě snad děláš srandu, ty jsi tu myčku zase nezapnul? No jasně, zase to tady všechno můžu udělat já!!!!
jak ANO: „Sakra, já jsem tak naštvaná, že nebyla zapnutá ta myčka. Lásko, prosím co se stalo, že nebyla zapnutá ta myčka? Já jsem s tím počítala..“
Ego říká: „Ty jsi to zkazil/a.“
MY říká: „Máme problém s organizací, pojďme vymyslet, jak si to psát jinam, aby to fungovalo.“
Místo ukazování prstem na partnera začnete ukazovat na ten problém.
Vy dva stojíte na jedné straně barikády a ten problém (boty, čas, peníze, únava) je na té druhé.
Život a jak ho žijeme je otázkou naší volby. Je naší volbou jak v každé jedné situaci zareaguji.
Kdy se to začne lámat?
On jednou tiše řekl: „Když na mě mluvíš tímhle tónem, cítím se jako kluk, který zase něco pokazil. A já už nevím, jak být dost dobrý.“
A ona poprvé neodpověděla výčitkou. Řekla jen: „Já se jen bojím, že mě v tom necháš samotnou.“
Partnerství není o tom, kdo ustoupí.
Je o tom, kdo první sundá zbroj. Možná místo vysvětlování stačí obejmout.
Možná místo výčitky stačí říct: „Chybíš mi.“ Protože většina párů se nemiluje méně. Jen se bojí víc.
Zkuste malý experiment: Až přijde příští napětí, zastavte se a zeptejte se sami sebe:
„Chci mít pravdu, nebo chci mít šťastný vztah?“
POZOR – tím není myšleno, že si nechám pošlapat své hodnoty a že za každou cenu si nechám všechno líbit. Jedná se o naši volbu prvotní reakce a následně je úplně v pořádku se s respektem vůči všem nastavit své vlastní hranice a komunikovat své pocity a potřeby.
Dělám to však s plným vědomím, že problém není mezi mnou a druhou stranou, ale je to něco externího, co teď jdeme společně ruku v ruce spolu vyřešit tak, aby nám v tom všem bylo dobře.
pokud je toto Vaše téma a chcete ho řešit srdečně Vás zvu na webináře:
JAK SE ZBYVIT MENTÁLNÍHO NÁKLADU – UMĚNÍ VYPNOUT HLAVU, 21.1.2026, cena 200,- Kč
PATRNERSKÁ – VZTAHOVÁ KOMUNIKACE, 22.2.2026, cena 200,- Kč
10 KROKŮ K SEBELÁSCE, 5.3.2026, cena 440,- Kč
všechny webináře lze shlédnout i ze záznamu, pokud se Vám daný čas / termín nehodí 🙂
Mějte krásné společné dny
Jana